Prokopská liščata jsme poprvé navštívili na sklonku léta 2022. Znala jsem je před tím jen z vyprávění od nadšené kamarádky. Nějaká očekávání tedy byla, ale to, co jsem dostala na prvním osobním setkání, předčilo úplně vše. Zrovna jsme s tříletou dcerou řešily nástup do školky, ve které adaptace neprobihala úplně podle plánu. Trochu jsem se tedy bála, jak bude reagovat dcera na další nové prostředí a neznámé tváře. Ale obavy se rozplynuly v momentě, kdy se Nicole dceři nenásilně (to je klíčové) představila – žádné vynucené podání ruky, žádné otázky na jméno, jen představení sebe sama a obdiv malovaných ježečků na dcerky bundě… Dcerka se později pomocí kolektivní písničky představila všem úplně sama.

Prokopská liščata mi poskytla možnost zajistit dcerce plnohodnotný program v kolektivu děti a ještě k tomu v bezpečném a respektujicím prostředí. Kromě Nicol je tu ještě úžasná Maruška. Obě k dětem přistupují s nekonečnou trpělivostí a respektem, protože vědí, s čím může malá dětská dušička bojovat. Přijímají emoce jako přirozenou součást osobnosti, podporují lásku k přírodě, k hudbě, vztah k druhým ale i k sobě samé. Jsou pro mě velkou inspirací.
Na Prokopská liščata jsem se těšila každý týden, stejně tak dcerka.

Magdaléna Šímová